Jdi na obsah Jdi na menu
 


Okurky patří k těm plodinám, o které je mezi drobnými pěstiteli stále velký zájem.

28. 3. 2015


Okurky patří k těm plodinám, o které je mezi drobnými pěstiteli stále velký zájem.

Jaro je sice ještě daleko, ale je dobré se připravit na pěstování nejoblíbenějších zahrádkářských plodin, mezi které jistě okurky patří. Pěstují se nejen nakládačky, ale i salátovky a hadovky . Ona taková čerstvě utržená okurčička má prostě úplně jinou chuť, než ty zatavené ve folii ze supermarketu.

Nejobávanější chorobou je bezesporu plíseň okurková (Peronoplasmopara cubensis). prvotními příznaky jsou na horní straně listů hranaté žlutozelené skvrny, ohraničené listovými žilkami.Počet skvrn se rychle zvyšuje. Na spodní straně dochází k tvorbě šedofialového mycelia. Napadené pletivo během několika málo dní hnědne a listy i celé rostliny odumírají. Zajímavé je, že do roku 1984 byla ve střední Evropě plíseň okurková bezvýznamná. Od té doby se však vyskytuje pravidelně. Je prokázáno, že houba v našich podmínkách nepřezimuje. Sporangia plísně okurkové jsou k nám přinášeny větrem z oblastí s celoročním pěstováním. Ze sporangii se na listových plochách uvolňují zoospory , které při ovlhčení listů infikují průduchy rostliny. Za vlhka se proto onemocnění velmi rychle šíří.Při silném infekčním tlaku a teplotě 20 – 25 st. C stačí pouze dvouhodinové ovlhčení listů. Pokud jsou teploty nižší, nezbytné doba ovlhčení listů se několikanásobně prodlužuje. Rozhodně se vyplatí věnovat pozornost prevenci. Při pěstování ve sklenících a fóliovnících dbáme důsledně na dokonalé větrání. Při pěstování na volném záhoně vybíráme stanoviště plně osluněné, s přirozeným prouděním vzduchu.Raději preventivně ošetřujeme přípravky Ortiva, Dithane, Champion, Ridomil Gold ad.

Pěstitelů brambor stále přibývá a právem.

Není nad vlastní čerstvé brambůrky, které ihned po vyjmutí ze země jdeme vařit. Ale pozor, pokud přijde v době růstu hlíz deštivé počasí, dochází na nich ke vzniku prasklin.

image001.jpgNa hlízách se vytvářejí různě dlouhé a hluboké praskliny. Stěny prasklin zarůstají většinou korkovitou vrstvou hojivého pletiva. Základní příčinou je rychlý růst po období zpomaleného růstu. K tomuto jevu dochází především díky nerovnoměrnému zásobování rostlin vodou (vysoké srážky nebo závlaha po období sucha). Příčinou může být i přehnojení dusíkem a opožděná sklizeň. Praskliny jsou většinou vstupní branou pro mikroorganismy, které způsobují druhotné hniloby. Jednotlivé odrůdy jsou vůči praskání hlíz různě náchylné. Hlízy s hlubokými a úzkými prasklinami se k dlouhodobému skladování nehodí, proto se vyplatí je vytřídit a urychleně zkonzumovat.

Růže jsou považovány za královny květin.

Přesto ale i růže mohou během vegetace onemocnět celou řadou houbových chorob. Ty se vážně podepisují nejen na vzhledu listů i květů, ale znehodnocují celé rostliny. Je pak velmi obtížné najít alespoň několik nepoškozených stvolů do vázy. Mezi nejvážnější houbové choroby růží patří černá skvrnitost listů (Diplocarpon rosae)

Jedná se o velmi časté houbové onemocnění kdy na listech růží se objevují nepravidelné, tmavohnědé až černofialové skvrny s paprsčitým okrajem. Pod lupou je možné vidět na povrchu skvrn černé plodničky s výtrusy. Výtrusy se uvolňují a šíří infekci na okolní listy. Při silném rozšíření je napadena také zelená kůra mladých výhonů nebo i květy. Nemocné listy žloutnou a předčasně často i v plném létě opadávají. Rostliny často na podzim znovu obrážejí, ale tím dochází k jejich oslabení, mají větší náchylnost k namrznutí a především takové keře v příštích letech málo nebo vůbec nekvetou. Na odumřelých opadaných listech na zemi se během zimy tvoří druhé vývojové stadium houby a to výtrusy, které jsou pak zjara novým zdrojem nákazy.

Nejvíce napadány jsou růže keřové, stromkové jsou odolnější, nejméně náchylné jsou růže pnoucí. Rozdíl v odolnosti je také závislý na odrůdě.

Všechny opadané listy důsledně sbírat , nikdy nenechávat pod keřem.

Výborným řešením pro případ napadení je přípravek Baycor, Syllit a Saprol.Pro předejití rozšíření spor je vhodné brzy po vyrašení provést preventivní postřik. Možná je ale i rychlá aplikace při zjištění prvních známek napadení.

Afrikány proti háďátkům

O afrikánech, nebo taky aksamitnících je dnes již všeobecně známo, že dokáží poměrně úspěšně eliminovat výskyt některých půdních patogenů a řadí se tak v rámci biologické ochrany rostlin mezi doporučované druhy (vedle měsíčku lékařského , třapatek ad.). O míře účinnosti tohoto efektu panovaly spíše jen dohady. Seriózní vědecký výzkum, který před časem provedli němečtí odborníci ukázal, že v zahradnické praxi běžné druhy aksamitníku dokáží zlikvidovat svými výměšky kořenová háďátka v záhonech jahodníku stejně spolehlivě jako některé běžně používané a prodávané chemické přípravky (dusíkaté vápno). Srovnávací testy prokázaly, že stačí udržet netradičně vonící afrikány v porostu jahod alespoň tři měsíce.